Elektronické knihy a akademická sféra

Dnes v rámci připomenutí sedmdesátého výročí úmrtí Vladislava Vančury vychází prostřednictvím portálu eknihy.academia.cz jako elektronická kniha Markéta Lazarová a je k dispozici v rozšířené verzi zdarma. Ústav pro českou literaturu Akademie věd, který Markétu vydal, zpřístupňuje v elektronické podobě i Vančurovy spisy. A proč o tom mluvím? Ať se to třeba nezdá, tak se jedná o práci vědeckého ústavu Akademie věd. A právě o spojení vědy a eknih bude tento článek.

Elektronická kniha už dávno není jen extravagantním výstřelkem určité kasty nadšenců, naopak se dosti nenápadně stává trvalou součástí našeho okolí a života. A to funkční součástí, nejen pouhou dekorací. V tramvaji, metru, vlaku, v čekárně u doktora, ve frontě na úřadě, v posluchárnách, ve škole a dokonce i na politických schůzích - všude vídáme lidi se čtečkami, nebo tablety a to nejen v režimu odloženého doplňku, ale skutečně lidi čtoucí si obsah displeje. O čtečkách a elektronických knihách toho bylo napsáno a řečeno už hodně. Pojďme se na to podívat z trochu netradičního úhlu - pojďme se zamyslet, jestli náhodou neplýtváme příležitostmi v této souvislosti.

Výroky o tom, jaké jsou výhody a nevýhody elektronické knihy se značně liší. Ale asi se snad všichni shodneme, že tou či onou měrou ty výhody přece jen převažují. Nižší náklady na výrobu, snadná distribuce, snadná aktualizace, možnosti udržovat interaktivní vztah se čtenářem, široké možnosti multimédií a hypertextových odkazů,... Je toho zkrátka dost, co lze oprávněně považovat za výhodu ebooku. A zatímco komerční svět beletristického krmiva se překvapivě rychle sžil - oproti původním předpokladům škarohlídů - s touto novou branou k byznys příležitostem, trochu pokulhává sektor vědecký a akademický. O tom, že by byly u nás k dostání ebookové učebnice nejenže nemůže být ani řeč, ale po různých diskusích odborné veřejnosti, mnohdy se poměrně nesmyslně točících okolo autorských práv, se ani moc neblýská na lepší časy. Zdá se, že na elektronizaci v oblasti vzdělávání si budeme muset ještě počkat. Ale co věda? Co věda jako taková? Co výzkum a možnosti propagace a popularizace elektronickými médii? No, žádná sláva - upřímně řečeno. A hned na tomto místě si musíme říci, že na vině nejsou až tak úplně samotná vědecká pracoviště.

Asi vás napadne, že při stále větším tlaku na Akademii věd a její vědecká pracoviště ke snižování nákladů a zvyšování publicity a popularizace především v základním, ale i aplikovaném výzkumu, je tak nějak logické, že Akademie sáhne po natažené ruce s ebooky. No ona by třeba i sáhla, kdyby... Problémy jsou vlastně dva, ale zase stojí za to. Tím větším je to, že na národní úrovni se jaksi elektronické knihy moc nenosí. To je jednak obecný fakt - za všechno hovoří to, že prakticky v žádném koncepčním dokumentu týkajícím se kultury se elektronické knihy ani nezmiňují - a legislativa taky moc s ebooky nepočítá, ale ani v té vědecké oblasti se na ně moc nedá. To způsobuje především to, že v obecných pravidlech pro hodnocení výzkumu se také elektronické knihy neberou jako plnohodnotné publikace. A to je určitě škoda.

Jistě si dovedu představit, že byť velmi hezká a velmi obrázková kniha o zabarvení améb na slunečním světle asi nebude bestseller na pultech knihkupectví, ale podle mého názoru přesně taková ryze odborná - a přiznejme si to, že i dost minoritní - literatura je právě příležitostí pro vydání elektronické knihy. U té totiž nemusíte řešit náklad, tisk a distribuci a ještě z ní můžete udělat zajímavý multimediální zážitek, což se při prezentaci vědecké práce hodí.

Jistě, jsou již první vlaštovky například z oboru jazykovědy a literatury, z oblasti historie, fyziky, ale třeba i teorie náboženství, či judaismu a další. Ale stále to není to ono.

A co pro to udělat? Především musíme na odborné i s prominutím politické úrovni "oddémonizovat" elektronické knihy a zbavit je dnes již neoprávněné nálepky nadšeneckých pokusů. A to - jak už jsem zmínil - nepůjde bez politické a odborné vůle. Za druhé je třeba pochopitelně osvěta a to jak mezi samotnými vědci, tak i mezi vědeckým managementem. Obojí se mimochodem již děje. A logickým důsledkem by mělo být skutečně viditelné navýšení počtu opravdových vědeckých ebooků jako publikací. A pak přijde další celkem logický krok, zanalyzovat přínosy publikace vědecké práce v elektronické podobě a to právě formou eknihy. Protože, abychom byli upřímní, vědci pochopitelně již elektronicky publikují, ale ruku na srdce, tiskové PDF na webu pracoviště ve formátu A4 a to ještě s pevným nestylovým formátováním není pro čteče a jejich čtečky to pravé ořechové.

Bylo by ale krásné, kdyby se v dohledné době podařilo to, aby pro hodnocení vědecké práce byla elektronická kniha plnohodnotnou publikací. Jistě, je třeba dořešit některé otázky, naštěstí ty řešitelné jsou.